Často se s klienty dostávám na téma sebevědomí. Často slyším mluvit řadu lidí, kteří o někom tvrdí, že je sebevědomý a proto získal nějaké lepší pracovní místo nebo srdce nějaké ženy či muže. Jenomže to o čem lidé mluví jako o sebevědomí je ve skutečnosti sebedůvěra a tu si každý musíme vybudovat. Proto dávám příležitost uchopit slovo sebevědomí. Mám-li totiž postavené sebevědomí na špatných základech, tak upevňuji spíš svět a prostředí iluze než samotného sebevědomí.
Důležité je si uvědomit, že sebevědomí na nikom nemůžeme ani příliš pozorovat. Slovo sebevědomí se totiž skládá ze dvou slov: SEBE - VĚDOMÍ. Tzn. že mluvíme o procesu, který se odehrává v nás. Máme-li sebevědomí můžeme zcela upřímně říci jen my sami. Jedná se o proces, ve kterém si uvědomujeme sami sebe. Co si pod tím máte představit?
Náš život řídí v prvé řadě pocity a emoce. Rozum je pak jen vykonavatel toho co my prožíváme. Tzn. sebevědomí je v prvé řadě o uvědomování si svých pocitů, emocí a samotného prožívání. Asi znáte v životě situace, kdy jste se pohádali se šéfem nebo s partnerem a jakmile jste zavřeli dveře, tak jste si řekli: “No, mohl jsem to říct trochu jinak”.Ale neřekli, protože jste si v tu chvíli vlastně neuvědomovali své prožívání a své pocity. Proto Vás v tu chvíli ovládly emoce. A nedovedli jste komunikovat své potřeby adekvátní formou. Nedokázali jste to možná právě proto, že jste si neuvědomovali ani ty své potřeby.
Představte si člověka, kterého někdo před někým ztrapní nebo poníží. Nejčastěji lidé reagují obranami typu popírání, ignorace a když se jich někdo doma nebo z přátel zeptá: “Hele, není Ti nic?”, tak často bývá reakce: “Ovšem, že ne. Vše je úplně v pořádku”. Ve skutečnosti se v člověku odehrává vnitřní konflikt. Na jednu stranu prožívá ponížení a potřeboval by o tom mluvit (nějak se toho zbavit) a na stranu druhou přece nemůže z nějakého důvodu přiznat, že byl takto ponížen, protože se třeba za to stydí. A tak si na to vytvoří v hlavě nějakou další obranu (nejčastěji vytěsnění - aby na to nemyslel a zapomněl). Jenomže to nastává další problém. Ono tělo si takové věci pamatuje. Tak jako Vaše svaly mají svalovou paměť, tak má tělo i emoční paměť. Vy si myslíte, že už je všechno dobré, ale stále je to ve Vás uloženo.
pozn. (V terapii se často setkávám s tím, že mi klienti řeknou: “Ale to se stalo již před 30 lety, to už mám v sobě srovnané”. A ono ne, přicházíme velmi často na to, že jejich zdánlivě zpracované události jim těch 30 let ovlivňovaly život).
Je to podobné jako, když si uděláte nějaký úraz - třeba na noze a pak se Vám špatně chodí. Hledáte tak polohu, ve které Vás to bude bolet nejméně a budete vědět, že s tím můžete dál fungovat. Tzn. tělo si hledá náhradní pohyb. Jenomže dokud k Vám nepřijde rehabilitační doktor nebo fyzioterapeut, tak se může stát, že si ten pohyb tak zautomatizujete. Zvyknete si na něj natolik, až Vám nepřijde, že by bylo něco špatně.
No a s Vaší myslí, pocity a prožíváním je to dost podobné. Pokud si vytvoříte náhradní mechanismy, které jako náplast jen ránu zalepí, ale nevyčistí, tak se Vám takové situace mohou v životě vracet a Vy nebudete vědět ani proč. Protože na situaci s ponížením si ani nevzpomenete. Vlastně se naučíte žít ve svém světě. Ten svět a Vaše jednání však nebude postavené na zdravém sebevědomí, protože okamžik, když jste si tu situaci měli v sobě přiznat a začít řešit, jste nahradili náhradním mechanismem a náplastí, která Vám tak ve Vašem životě vytvořila svět iluze, ale nikoliv sebevědomí.
V níže uvedené tabulce Vám znázorním, jak se tvoří sebevědomí a zároveň svět iluze. Jak cesty mohou být lehce zaměnitelné.
V přeneseném slova smyslu můžeme najít i analogii se SWOT analýzou a nabídnout tak pohled z byznysu. Pokud majitel firmy nepřijme svou firmu se vším všudy, tak ji pravděpodobně nevybuduje nebo bude jen přežívat. Majitel firmy si tak musí být vědom nejen silných stránek firmy a příležitostí, ale také je potřeba, aby si uvědomoval její slabé stránky a hrozby. Jenom tak může stále držet bdělost, učit se a posouvat se.
Žít život sebevědomě je především o odvaze být upřímný sám k sobě a umět si přiznat pocity, situace a věci, které mi nemusí vonět. Cesta sebevědomí tak může být určitou dobu dost bolestivá, ale ve chvíli, kdy si v sobě vyčistíte staré a nefunkční mechanismy, tak pak pro Vás bude svět čitelnější, srozumitelnější a možná, že se naučíte (jak se dnes moderně říká) žít v přítomnosti. To však nezvládnete po přečtení tohoto článku. Abyste nahlédli na své nefunkční vzorce chování a mechanismy a měli možnost se kontaktovat se svými pocity a prožíváním, tak je to potřeba provést s někým, kdo Vás provede světem iluze a ukáže Vám, jak můžete na věci pohlížet jinak. Sebevědomí je tak první stavební kámen směrem k otázkám sebehodnoty a sebedůvěry. Abyste mohli otevřít dveře směrem ke své sebehodnotě, tak je potřeba si rozšířit vnímání svého sebevědomí, které nebude, jen o Vašich pocitech, emocích a prožívání, ale bude to taky o vnímání Vašich skutečných potřeb. A těch je celkem pět.
Dočetli jste až sem. Dává Vám smysl to co tady píšu a chtěli byste vědět co to je těch 5 základních potřeb? Tak mi napiště a já Vám rád zašlu další informace a článek.
Pak je zde i druhá možnost. Cítíte-li ve svém životě potřebu něco změnit, tak si u mně můžete objednat vstupní konzultaci.
